středa 18. dubna 2018

Vrhni se do toho po hlavě! Run and Kayla...

JO! Přesně tak!
Protože venku začíná být fakt hodně hezky, konečně se tam dá chodit běhat, skákat přes švihadlo a spousta dalších věcí (ne, že by se to v zimě nedalo, ale tak asi se chápeme...)!
No a taky se blíží půlmaraton. Jo, letos to zvládnu celý, sama (jasně, že nás tam bude moc, ale na mě rozhodně nikdo čekat nebude). Chci to dokázat. Sobě, jemu, všem...
Loni, když jsem běžela desítku, jsem si řekla, že na to mám. Byla jsem nabitá enrgií, určitě zapracovaly i zrovna vyplavené endorfíny, ale věřila jsem tomu. Deset jsem doběhla v pohodě, našla jsem si svoje tempo a kdyby nebyla předávka, běžela bych ještě dál.
Letos to bude jinak. Žádná předávka, startovní číslo, co mám jenom já a 21,0975 km přede mnou... Těším se, ale zároveň se i bojím. Toho, že nebudu brzo moct, toho, že to nestihnu, toho, že selžu. Na druhou stranu si ale říkám, proč bych se toho všeho měla bát. Bude tam spousta lidí, co to poběží poprve, tak jako já. Bude tam spousta lidí,co se toho bude bát úplně stejně. Tak proč se toho vlastně bát?

Každopádně běh je fajn, je to taková forma relaxu, vyběhnout si někam pryč, nevšímat si nikoho kolem, vnímat jenom sebe a běžet... Jo...

Kayla Itsines

Začala jsem k tomu běhání cvičit program BBG od Kayly. Mám za sebou zatím dva dny, ale musím uznat, že je to fakt makačka. Každopádně ta smršť fotek "before a after" je motivující víc než dost. Protože je moj fyzička na bodu mrazu, tak už po prvním kole akt nemůžu a říkám si, že mě čekají ty kola ještě tři... Po cvičení mám ale super pocit a to se vyplatí!



pátek 30. března 2018

Hola, hola, to už budou Velikonoce???

Vždyť je to jako včera co jsem sháněla nějaké dárky, stromeček, pekla perníčky a perníkové chaloupky... No a teď už budou Velikonoce. Letí to nehoráznou rychlostí. Proooč? Potřebovala bych ten čas zpomalit nejmíň o třetinu. Abychom všechno stihli. Abychom stihli žít. Poslední dobou mi přijde, že nestíhám lautr nic. Škola, práce, uklidit, navařit, spát. Škola, práce, uklidit, navařit, spát... Pořád a pořád dokola to samé. Chtělo by to vážně jednou tak dlouhý den. Nebo si lépe rozvrhnout čas... Chce to se nad tím trošku zamyslet a ono to půjde. Snad.


Navíc začínám s mým tréninkem na půlmaraton. Má to něco společného i s tím časem, protože nechci dopadnout tak, že mě vy cíli budou křísit polomrtvou. Chci to zvládnout a taky že to zvládnu! proto ten trénink, který snad nebude končit závodem, ale bude pokračovat i dál. Jo, něco mě nakoplo to změnit, celkově můj přístup k jídlu a pohybu. Bude to jinak, fakticky!

pondělí 26. února 2018

Fitko!?!

Jo, je to tak. Konečně jsme se (po dlouhém přemlouvání se a mluvení o tom) vydali navštívit fitko/posilovnu. Kousek od nás otevřeli nový podnik, takže už nám vážně lautr nic nemohlo bránit v tom se tam vypravit.No jo a taky konečně využiju tu svou tašku k tomuhle přímo určenou.
Tak jo, co s sebou? Ručník - mám, sprcháč - mám, boty - mám, sportovní oblečení - mám, gumička do vlasů - mám, parťák co tomu rozumí - mám. A jde se!
Tolik mě nic neříkajících strojů na jednom místě, tak to je něco. "Trenér" zavelel při první návštěvě projet celé tělo, ale jen tak lážo, nic extra, abychom se zejtra zvedli z postele. Lidi, byla to vážně pecka a doufám, že se z toho stane pravidlo, protože na těch strojích mě to nesmírně bavilo. A ty pásy! Už teď se těším, až tam půjdeme znova.

Po delší době...

Tak jsem po nějaké době zase tady, protože toho mám celkem dost na srdci. Čím tak začít?...

S mým milovaným jsme se rozhodli, že se přestěhujeme z kolejí na privát. Jo, už nám to nestačilo a taky nás to tam pomalu, ale jistě, začínalo štvát. Najítn ěco, kde bychom na další cca rok složili hlavu nebylo zase tak těžké, takže jsme se ani ne do měsíce od téhle myšlenky stěhovali. No jo, s tím ale přišlo to, že budeme platit o něco víc, než na kolejích. Takže co teď? Ležení bylo dost, alou na brigádu! Kupodivu ani nalezení nějaké brigády nebylo zase tak těžké, jak jsme si mysleli. A jak se nám teď žije? Zatím pěkně. Ano, nějaké výtky k tomu máme (bydlí nás tady 9 - v domě, je tady občas bordel - hluk i nepořádek), ale určitě víme, že tady nechceme být pořád a poohlížíme se, zatím jen tak nenápadně  pončem, co by bylo jenom naše (čti - pronajaté jen pro nás dva). Ale ty ceny... Každopádn díky za Brno, co taková Praha...

Další věc je ta, že určitě ještě v tomhle roce nebudu paní Ing. Proč? není to tak jako minule, že bych to zanedbala, ale protože to tak osud chtěl. Víc k tomu asi nemám co napsat.

Cvičení a háčkování:
Ltos se toho bude dít hodně. A když píšu hodně, tak to tak opravdu myslím. Hned v květnu barvám neutečeme, v červnu si zapůlmaratonujeme a snad to ještě nebude konec. Jo a taky jsme si koupili sadu činek a plno dalších vcí (ano, už konečně), jenom jsme teď nemocní (blbá chřipka), takže se to opět odkládá.

Začala jsem háčkovat a fakt mě to baví! Je to super vidět, jak něco dostává tvar a nebo podobu. KARAMBA!


pondělí 2. října 2017

Záda, jóga, opravdu?

Jo, jedu si takhle do školy autobusem ve čtyři ráno (ne, nejsem blázen, jenom holka co miluje svého přítele natolik, že kvůli pouhé chvilce s ním vstává v půl čtvrté ráno), všechno vychází jak má, ovšem nedopadne to tak, jak má. Dálnice do Brna je bravurně zacpaná. Jenže kdyby jenom dálnice, ono je to zacpané vlastně úplně všude. Je to kumšt dostat se takhle brzo ráno do Brna (vlastně dostat se skoro v kteroukoliv denní dobu do Brna)! Místo v sedm jsem na místě v devět... No jo, ale to jsem nechtěla. Co se dá dělat. Teď už nic... Kdyby mě z toho skoro čtyřhodinového sezení aspoň nezačaly bolet záda. Nevím co to je, ale bolí to jako ďas. Zbytek dne ve škole se nemůžu skoro hýbat. Zbytek týdne se nemůžu skoro hýbat. Safra, tak co to je?! "Nerv, je to nerv, protahuj se." Děkuji pěkně. Ještě, že jsem před nějakou dobou začala laškovat s myšlenkou, že začnu jógovat. Jdu si koupit tu jóga kostku....

pátek 22. září 2017

Inspirace, nakopnutí!

Tohle bude takový trošku děkovný, trošku zamýšlející a trošku motivační článek.



Hned v úvodu bych chtěla napsat, proč tento článek vlastně píšu. Už strašně dlouho se snažím něco změnit. Je to můj pohled na svět, na sebe samu, na okolí... Přijde mi totiž, že v minulosti jsem strašně často upadala do depresí, stahovala se do sebe, všechno nenáviděla, ve všem viděla nějaký problém... Říkám si, proč ale?  Vždyť na světě není zas tak špatně, jak si mnohokrát člověk myslí.

Co mi pomohlo? Především chtít. Chtít se na svět dívat jinak než doposud, chtít to změnit. Říkám to pořád, ale všechno je to v hlavě...

♥♥♥

Hlavní motivací a tím, co dělá můj život krásnější a šťastnější je můj přítel. Když jsem ho neměla (a měla jsem předešlého přítele), byla jsem taková "uťápnutá", tichá, nesmělá... Nebyla jsem to já (tedy myslela jsem si, že taková jsem, ale nebyla to pravda). Neměla jsem často svůj názor a podřizovala se většině. Všechno se ale změnilo. Jsem veselejší, šťastnější, nenechám si do mnoha věcí kecat tak, jako dřív... Ale hlavně vím, že mám oporu, spřízněnou duši a nejlepšího parťáka a přítele v jedné osobě. Konečně až s ním jsem to já, nic nepředstírám a jsem happy. 



Nechci se tady nějak vychloubat tím, jakého mám skvělého přítele, spíš chci poukázat na to, abyste nebrali na lehkou váhu to, jaké lidi máte kolem sebe. I to totiž dělá hodně.


♥♥♥

Dost mi taky pomohly sociální sítě (i když to zní bizarně). Narazila jsem na dvě skvělé blogerky, které mě dokázaly dost nakopnout a díky kterým jsem poznala nový pohled na všechno a díky kterým jsem si řekla jo, změním to! Tou první je Anie...


Anie Songe - neskutečně milá, krásná, vtipná a  pozitivně naladěná holčina, která mě zaujala svou upřímností a tím, že jít si za svým snem se vyplatí. Na svůj mladý věk už toho stihla a zažila opravdu hodně a snaží se to předávat dál. Moc mě baví a inspiruje a spolu s jejím manželem Lukášem tvoří skvělý inspirativní pár. Díky nim člověk pozná, že není žádných překážek (i když občas se nějaká najde). → klikni zde

A druhou inspirací je pro mě Péťa...


Na Péťu jsem narazila úplně čirou náhodou (už vlastně ani nevím jak) a doslova mě nakopla k tomu, začít se sebou něco dělat. Je to milá, usměvavá, pozitivně naladěná slečna, která si prošla ne moc dobrým obdobím, ze kterého se dokázala dostat a díky tomu umí člověku dodat plno motivace, sebedůvěry a nakopnout ho k tomu, že nic se nevzdává! → Péti blog

♥♥♥


Hlavně, buďte motivací sami sobě. Nezapomínejte se smát, radovat z maličkostí a užívat si každého dne. Nezaobírejte se zbytečnostmi a vesmír vám to vrátí...

♥♥♥



čtvrtek 21. září 2017

Cvičit? Teď už vážně!

Jak to bylo doopravdy...
Už ani nevím, kdy jsem poprvé začala nějak pravidelně cvičit, snad někdy na základce, když jsem začala jezdit do juda. Jo, to byla super doba, hlavně mě to strašně bavilo a byli jsme super parta (co se potom poprala :D ). Jenže s nástupem na střední přišla i časová tíseň (no jo, výmluvy na nedostatek času, ale tady to tak opravdu bylo) a s judem byl konec (a s tím i moje pravidelná dávka pohybu). Vím ale, že u nás doma bylo slyšet cvičební videa celkem často, jelikož mamka se vždycky do něčeho pustila - od cvičení s Olgou Šípkovou přes Cindy Crawford a momentálně jede Jillian Michaels. Vždycky jsem se k ní na chvilku přidala, ale po nějaké době mě to vždycky přestalo bavit. Byl to vlastně takový začarovaný kruh. Věčně jsem začínala se cvičením a lepší (zdravější) stravou a věčně jsem to po nějaké době vzdala a sjela zase zpátky k nicnedělání. Osobně si myslím, že to bylo celkovým přístupem ke cvičení a stravování a že to všechno začalo v hlavě. Protože všechno je to vždycky v hlavě.

Co teď?
Po dlouhém válení šunek je potřeba se sebou něco zase dělat (na zimu, haha). Dlouho sleduju na instagramu Kaylu Itsines.



Je to mladá cvičitelka z Austrálie, která začínala ve fitku pro ženy (a proto také ví, na co se ženy nejvíce zaměřují a co je u nich největším problémem). Jelikož ale chce pomoci ženám po celém světě, vydala e-book BIKINY BODY GUIDE (který se dá zakoupit na jejích stránkách nebo stáhnout někde jinde, stačí hledat) se cvičebním plánem na 12 týdnů.



Trénink se skládá z těchto druhů cvičení - RESISTANCE (trénink sestavený Kaylou) - HIIT (vysokointezivní trénink), LIIT (trénink s nízkou intenzitou) a STRETCHING (protahování). V rámci týdne je cvičení rozděleno následovně:

Pondělí: RESISTANCE
Úterý: LIIT (běh, chůze, kolo...)
Středa: RESISTANCE
Čtvrtek: LIIT
Pátek: RESISTANCE
Sobota: LIIT
Neděle: STRETCHING (odpočinek)

Můžete si však dny nastavit podle sebe, jak vám to jenom bude vyhovovat :)

Ukázka z e-booku
Na Kaylině instagramu si navíc můžete prohlédnout plno inspirativních progresů žen, které tento cvičební program absolvovaly (nebo absolvují) a myslím, že je to vážně síla. Tak s chutí do toho!



Vrhni se do toho po hlavě! Run and Kayla...

JO! Přesně tak! Protože venku začíná být fakt hodně hezky, konečně se tam dá chodit běhat, skákat přes švihadlo a spousta dalších věcí (ne,...